Historie

V první třetině 20. století zažívalo letectví bouřlivý rozvoj, srdnatým mužům už zdaleka nevyhovovalo, že mohou své báječné létající stroje využívat jen na několik týdnů po žních, a to jen když majitelé pozemků dovolí. Vedení Aeroklubu České Budějovice se proto rozhodlo pro výstavbu nového letiště nedaleko města. Počátkem 30. let byly vybrány pozemky v katastru obce Planá. Garantem výstavby letiště se stalo město České Budějovice, které pozemky bezodkladně pronajalo československému státu. V roce 1932 ale nepřišla ze státního rozpočtu ani koruna, tak město využilo nezaměstnané. Českobudějovický Pomocný sbor uvolnil prostředky na výplaty pro asi 80 dělníků a 6. prosince 1932 začaly první výkopy. Pracovní morálka nebyla nijak vysoká a ani počasí nebylo příliš příznivé, proto hodnota úprav neodpovídala prostavěné částce.

27. června 1937 se v Plané na leteckém dni poprvé představili vojenští letci. 22 000 diváků shlédlo mimo jiné útok letadel Letov Š-328, napadení bombardéru rojem stíhaček Avia B-534 a vrcholnou akrobacii trojice Novák, Široký, Hubáček na letadlech Avia Ba-122.V roce 1938 byla na letiště převelena 2. průzkumná a lehká bombardovací letka perutě I/1 Leteckého pluku 1 „TGM“ z Prahy. Samostatnou kapitolou v historii českobudějovického letiště jsou četnické letecké hlídky. Byly zřízeny v roce 1935 jako důsledek nárůstu fašismu a zvyšujícího se napětí ve společnosti. Vzhledem ke stoupajícímu počtu narušení vzdušného prostoru v jihočeské oblasti byla v dubnu 1938 detašována jednotka četnických leteckých hlídek na letiště Planá, do svého zrušení 15. března 1939 měla několik úspěšných zásahů.

Čistě vojenskou základnu udělala z civilního letiště v Plané až německá branná moc. Letiště bylo od počátku protektorátu využíváno k výcvikovým účelům. Činnost Luftwaffe byla ukončena 4. května 1945, kdy zbytek letuschopných strojů různých typů doplněných posledními zbytky benzínu odstartoval směrem k Passovu.

Dne 13. 8. 1945 Čs. Wing ve složení 310., 312., 313. sqn přistál na Ruzyni. 312. sqn pak přistála 22. 9. 1945 na letišti Planá u Českých Budějovic. Přivítání bylo bouřlivé, o čemž svědčí dobové fotografie. 5. května 1946 byla uspořádána vojenská přehlídka na náměstí v Českých Budějovicích a odpoledne se konal první poválečný letecký den. Ve dnech 7. – 8. 9. 1946 se oslavovalo 6. výročí založení 312. sqn a při té příležitosti byl odhalen první po válce postavený pomník padlým válečným letcům. Předválečnou tradici rovněž obnovuje Aeroklub České Budějovice, v jehož řadách působí aktivní i záložní důstojníci letectva.

Zajímavou epizodou v dubnu 1948 bylo zřízení stíhacího výcvikového střediska pro piloty nově vznikajícího státu Izrael. Akce byla oficiálně označena šifrou DI (Důvěrné – Izrael). Neoficiálně se o ní mluvilo jako o akci Hagana (hebrejsky Haganah = sebeobrana). To pramenilo ze skutečnosti, že izraelští letci byly příslušníky letecké služby Hagany. Letka vznikla v rámci vojenské pomoci státu Izrael a v Plané se přeškolovali bývalí letečtí veteráni na stroje Avia S -199. V jejich řadách byl i pozdější president státu Izrael E. Weizman.

Vlivem vnitropolitického vývoje postupně došlo k utlumení útvarů 2. letecké divize propuštěním bývalých zahraničních letců. V té době také bylo rozhodnuto o modernizaci letiště Planá, generální rekonstrukce začala v roce 1950 a trvala až do jara 1952. Letiště u Českých Budějovice se postupem času stalo jednou z nejvýznamnějších vojenských základen Československé socialistické republiky, čemuž nahrávala zejména jeho poloha u západních hranic státu. Byly zde postupně využívány a testovány všechny druhu letounů Mig, kterými čs. armáda disponovala. Své domovské právo měl na letišti legendární 1. letecký stíhací pluk, Zvolenský, a to až do svého zrušení 31. prosince 1994.

Vojenská letadla opouštěla českobudějovické letiště postupně tak, jak se měnila strategie obrany státu. První velké změny nastaly v první polovině devadesátých let s postupným přechodem na profesionální armádu. Letiště v Plané se specializovalo zejména na opravárenskou činnost. V letech 2000 až 2005 se letiště vedle opravárenské činnosti zaměřilo na zabezpečení záletů po opravách, rotaci zahraničních misí, výsadky v Boleticích, výcvik osádek ostatních základen a nácviky NATINEADS. Zároveň ale letiště nabídlo svou přistávací plochu několika významným zahraničním návštěvám, mezi nimiž byla řada prezidentů (prezidenti Moldávie, Chorvatska, Slovenska), včetně příslušníků královských rodin. Významnou úlohu sehrálo letiště jako koordinační středisko a základna vrtulníků v době katastrofálních povodní roku 2002. Vojenské aktivity na letišti byly ale postupně tlumeny. Opravárenská základna letectva je pak definitivně zrušena k 31. 12. 2005. Tímto okamžikem končí éra vojenského letectví na jihu Čech, aby vznikem společnosti Jihočeské letiště České Budějovice a.s. byla zahájena éra letectví civilního.

Budoucnost českobudějovického letiště v té době závisela na prozřetelnosti a odvaze představitelů Jihočeského kraje a města České Budějovice, kteří vzali vizi o zachování letiště na jihu Čech za svou. Už v polovině roku 2005, kdy bylo zcela zřejmé, že armáda opustí českobudějovickou leteckou základnu v Plané u Českých Budějovic, založily Jihočeský kraj spolu s Městem České Budějovice akciovou společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. v níž si každý z akcionářů připsal po padesáti procentech akcií. V prosinci 2006 podepsali hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník a primátor Statutárního města České Budějovice Juraj Thoma „Memorandum o spolupráci při rozvoji a provozu Letiště České Budějovice“. Byl tak pro budoucí období deklarativně nastaven a definován vztah obou akcionářů k financování, rozvoji letiště, stejně jako k zajištění budoucího provozu a k propagaci letiště. Prvním ředitelem Letiště České Budějovice se stal Ing. Ladislav Ondřich. Na startovní čáře civilního letiště byla licence k veřejnému vnitrostátnímu leteckému provozu kategorie 2B pro Jihočeské letiště České Budějovice a.s., udělená Úřadem pro civilní letectví 29. prosince 2005. Po více jak 3 měsících tvrdých příprav mohl být 15. dubna 2006 zahájen civilní provoz a letiště u Plané se dostalo na seznam veřejných vnitrostátních letišť jako Letiště České Budějovice. Provoz začínal na jedné třetině dráhy, s omezeným množstvím techniky, s provizorním zázemím v několika pronajatých budovách. Nejcennější devizou mladé společnosti bylo nadšení, úsilí a píle zaměstnanců.

Vzhledem k tomu, že společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. měla stále jen v pronájmu třetinu ranveje a budovy nezbytné pro její obsluhu, Jihočeský kraj požádal ministerstvo obrany o bezúplatný převod letištních objektů a pozemků. Vlastnictví areálu bylo nezbytnou podmínkou pro realizaci dalších rozvojových vizí směřujících k vybudování moderního regionálního leteckého přístavu.

Vlastník areálu, tedy Jihočeský kraj, převzal nesmírnou odpovědnost za přeměnu vojenské základny na mezinárodní regionální letiště. Aby mohla být na jihu Čech zahájena pravidelná i nepravidelná letecká doprava, včetně přepravy nákladu pro kategorii středních až velkých letadel, bylo třeba připravit důkladnou modernizaci a rekonstrukci areálu. Dva roky po vydání stavebního povolení byla v roce 2010 zahájena rekonstrukce a modernizace Letiště České Budějovice V této první fázi bylo realizováno zasíťování areálu, důkladná rekonstrukce stávající řídící věže a také přeměna jednoho z bývalých armádních objektů na administrativní budovu ředitelství společnosti. Investorem stavby byl Jihočeský kraj, stavbu, která měla rozpočet více jak 60 milionů korun s na základě výběrového řízení realizovala firma K-BUILDING CB, a.s.

12. září 2015 se po dlouhých 3 letech Letiště České Budějovice spolu se všemi složkami integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje opět představilo veřejnosti. V sobotu 12. září areál Letiště České Budějovice navštívilo podle kvalifikovaného odhadu pořadatelské agentury Art4promotion rekordních 15 tisíc návštěvníků. Letiště bylo pro veřejnost otevřeno po sedm hodin, o návštěvníky se po celou dobu staralo více jak 350 organizátorů a účinkujících. Přes 900 zájemců si mohlo prohlédnout v rámci komentovaných projížděk autobusem areál letiště, který je jinak pro veřejnost uzavřený. Letiště fungovalo v běžném provozu, dispečeři na řídící věži v průběhu dne odbavili 201 pohybů (vzletů a přistání) letadel. Uskutečnilo se 50 propagačních letů, České Budějovice si tak mohlo z výšky prohlédnout 140 lidí. Veřejnost velkým zájmem o letiště dala jasnou zelenou jeho modernizaci, která v průběhu roku zdárně pokračovala.

Po dokončení modernizace přichází na řadu proces certifikace letiště pro obchodní leteckou dopravu. Tímto složitým procesem letiště postupně prochází v tomto období a usilovně pracuje na tom, aby v roce 2021 bylo připraveno na charterovou, turistickou, obchodní i nákladní mezinárodní a vnitrostátní dopravu. Držte nám palce. Klidný let a čisté nebe.