Omlouváme se všem našim klientům, Letiště České Budějovice je uzavřeno pro letecký provoz až do 7. prosince 2018.

Letiště České Budějovice LKCS » Letiště » Historie

Historie letiště v Českých Budějovicích

Letiště České Budějovice

V první třetině 20. století zažívalo letectví bouřlivý rozvoj, báječným mužům už zdaleka nevyhovovalo, že mohou své báječné létající stroje využívat jen na několik týdnů po žních a to jen když majitelé pozemků dovolí.
Vedení Aeroklubu České Budějovice se proto rozhodlo pro výstavbu nového letiště nedaleko města. Počátkem 30.let byly vybrány pozemky v katastru obce Planá. Garantem výstavby letiště se stalo město České Budějovice, které pozemky bezodkladně pronajímá československému státu.
V roce 1932 ale nepřišla ze státního rozpočtu ani koruna, tak město využilo nezaměstnané. Českobudějovický Pomocný sbor uvolnil prostředky na výplaty pro asi 80 dělníků a 6. prosince 1932 začaly první výkopy. Pracovní morálka nebyla nijak vysoká a ani počasí nebylo příliš příznivé a tak hodnota úprav neodpovídala prostavěné částce. V červnu 1933 Pomocnému sboru došly peníze a práce se zastavily až do dubna 1934, kdy po řadě jednání a průtahů zvítězila ve veřejné soutěži firma ing. Matyáš a ing. Moučka a práce na úpravu letištní plochy dokončila 21. května 1935. Bylo ale ještě nutné dostavět příjezdovou komunikaci, letištní komunikace, provést odvodnění, konečnou úpravu ploch a výstavbu objektů. Závěrečná kolaudace se uskutečnila 13. prosince 1937 a letiště mohlo být konečně plně provozováno.

Už během roku 1935 architekt Sláma z Prahy vypracoval projekt hangáru, s jehož výstavbou bylo započato v roce 1936. Finanční prostředky byly shromážděny cestou sbírky, kdy Českobudějovická spořitelna přispěla částkou 20 000 Kč, obdobnou částku přislíbilo Ministerstvo veřejných prací a Ministerstvo národní obrany, firma bratří Petrášů dodala zdarma 2 000 cihel a podobně. Souběžně se budovaly hangár Aeroklubu České Budějovice a hangár Masarykovy letecké ligy. Ten byl dokončen 12. ledna 1937, byl dřevěné konstrukce a vešlo se do něj 10 sestavených letadel. Doplňme, že v roce 1952 byl hangár rozebrán a znovu postaven na Hosíně. Téměř současně byl dohotoven i státní hangár železné konstrukce.
26. a 27. června 1937 se konalo slavnostní otevření 3. hangáru Aeroklubu České Budějovice. Hangár byl spojen s jednopatrovou budovou s dílnou, kanceláří, společenskou místností a bytem mechanika. Součástí oslav byl letecký den a soutěž sportovních letadel „Nad jihočeskými hrady a zámky“.

Vojenský provoz na českobudějovickém letišti

Vojenští letci se v Plané poprvé představili 27. června 1937 na leteckém dni pořádaném k oficiálnímu otevření letiště. 22 000 diváků shlédlo mimo jiné útok letadel Letov Š-328, napadení bombardéru rojem stíhaček Avia B-534 a vrcholnou akrobacii trojice Novák, Široký, Hubáček na letadlech Avia Ba-122.V roce 1938 byla na letiště převelena 2. průzkumná a lehká bombardovací letka perutě I/1 Leteckého pluku 1 „TGM“ z Prahy. V jejím rámci působily „haléřové šmolíky“ pořízené ze sbírky obyvatelstva „Jižní Čechy armádě“. Za 1 707 725 Kč bylo zakoupeno šest strojů Š-328, z nichž první v sérii – číslo 345 – měl v palubní desce zapuštěn symbolický pětihaléř, který při zahájení sbírky věnovala děvčata 1. obecné školy. Samostatnou kapitolou v historii českobudějovického letiště jsou četnické letecké hlídky. Byly zřízeny v roce 1935 jako důsledek nárůstu fašismu a zvyšujícího se napětí ve společnosti. Vzhledem k stoupajícímu počtu narušení vzdušného prostoru v jihočeské oblasti byla v dubnu 1938 detašována jednotka četnických leteckých hlídek na letiště Planá, do svého zrušení 15. března 1939 měla několik úspěšných zásahů.

Éra luftwaffe

Čistě vojenskou základnu udělala z civilního letiště v Plané až německá branná moc. Letiště bylo od počátku protektorátu využíváno nejspíše k výcvikovým účelům a to i s využitím kořistní techniky. Letiště bylo využíváno jako záložní pro útvary 4. letecké armády a působila zde samostatná letecká škola.Tečku za svou činností Luftwaffe udělala 4. 5. 1945, kdy zbytek letuschopných strojů různých typů doplněných posledními zbytky benzínu odstartoval směrem k Passovu.

Osvobození

V květnových dnech roku 1945 přechází letiště opět pod české velení. Dne 8. 5. je vyhlášena mobilizace a z nastoupených záložníků je vytvořena stráž a velitelství. V červnu téhož roku je dokonce zřízena 2. Letištní peruť, jejímž cílem je odminování techniky a budov, ochrana před rabováním a krádežemi a provedení inventarizace leteckého materiálu. Jedním z úkolů letištních perutí je i organizace a provádění oprav a zde se začíná psát historie leteckých opraven, která trvá po celou vojenskou historii letiště až do roku 2004.

Letecké útvary po osvobození

Dne 13. 8. 1945 Čs. Wing ve složení 310., 312., 313. sqn přistál na Ruzyni. 312. sqn pak zaujala 22. 9. 1945 letiště Planá u Českých Budějovic. Z jejích příslušníků byla dne 28.10.1945 vytvořena 2. letecká divize pod velením pplk. Jaroslava Hlaďa ve složení Letecký pluk 4 a 5.
Přivítání bylo bouřlivé, o čemž svědčí dobové fotografie.

5. května 1946 byla uspořádána vojenská přehlídka na náměstí v Českých Budějovicích a odpoledne se konal první poválečný letecký den. Ve dnech 7. - 8. 9. 1946 se oslavovalo 6. výročí založení 312. sqn a při té příležitosti byl odhalen první po válce postavený pomník padlým válečným letcům za přítomnosti generálů Vicherka, Janouška a vojenských leteckých přidělenců USA, Británie a Jugoslávie. Předválečnou tradici rovněž obnovuje Aeroklub České Budějovice, v jehož řadách působí aktivní i záložní důstojníci letectva.

Dne 1. července 1947 byl rovněž zahájen pravidelný letecký provoz Čs. aerolinií na lince Praha – České Budějovice.

Zajímavou epizodou v dubnu 1948 bylo zřízení stíhacího výcvikového střediska v rámci Leteckého pluku 5, Cvičné letky 2. Akce byla oficiálně označena šifrou DI (Důvěrné – Izrael). Neoficiálně se o ní mluvilo jako o akci Hagana (hebrejsky Haganah = sebeobrana). To pramenilo ze skutečnosti, že izraelští letci byly příslušníky letecké služby Hagany. Letka vznikla v rámci vojenské pomoci státu Izrael a v Plané se přeškolovali bývalí letečtí veteráni na stroje Avia S -199. V jejich řadách byl i pozdější president státu Izrael E. Weizman. Součástí dohod byla i dodávka 25 letounů S – 199 a 50 letounů S – 89 (Spitfire Mk IX E) včetně dalšího vojenského materiálu.
Vlivem vnitropolitického vývoje dochází k utlumení útvarů 2. letecké divize propuštěním bývalých zahraničních letců a bylo rozhodnuto o modernizaci letiště Planá. Generální rekonstrukce začala v roce 1950 a trvala až do jara 1952. V dubnu 1952 přistává na letišti roj MiG-15 od 1. stíhacího leteckého pluku a později roj od 9. stíhacího leteckého pluku. Od října 1952 jsou do 1. letecké divize začleněny 1., 9. a 19. pluk, všechny dislokované v Plané. V roce 1955 je 19. slp přeložen na dokončené letiště v Bechyni. O dva roky později ho následuje i 9. slp. Na letišti zůstává pouze 1. stíhací letecký pluk a to až do svého zrušení 31. 12. 1994.

Konec vojenského letectví na jihu Čech

Vojenská letadla opouštěla českobudějovické letiště postupně tak, jak se měnila strategie obrany státu. První velké změny nastaly v první polovině devadesátých let, které byly ve znamení postupného přechodu na profesionální armádu. Přestavba ozbrojených sil se samozřejmě dotýká i letectva a ovlivňuje život i práci příslušníků letecké vojskové opravny.
1. června 1994 přilétají první letouny MiG-23 BN od zrušeného 28. sbolp. Do října je v opravně celkem 22 letounů MiG-23 BN a 1 letoun MiG-23 UB, které jsou určeny na zrušení. Po zrušení 1.slp přebírá opravna také 8 letounů MiG-23 MF se stejným určením.
V létě 1996 byla na letiště dislokována 2. letka Vojenského technického ústavu letectva a PVO zvaná „stresová“.
V květnu 1998 jsou vyřazeny z leteckého provozu a předány k 31. LOZ letouny MiG-23 ML,v provozu zůstává jediný letoun MiG-23 ML. V letech 2000 až 2005se letiště vedle opravárenské činnosti zaměřuje zabezpečení záletů po opravách, rotaci zahraničních misí, výsadky v Boleticích, výcvik osádek ostatních základen a nácviky NATINEADS. Zároveň ale letiště nabídlo svou přistávací plochu několika významným zahraničním návštěvám, mezi nimiž byla řada prezidentů (presidenti Moldávie, Chorvatska, Slovenska), včetně příslušníků královských rodin. Významnou úlohu sehrálo letiště jako koordinační středisko a základna vrtulníků v době katastrofálních povodní roku 2002. Za pomoc civilnímu obyvatelstvu Opravárenská základna letectva obdržela plaketu ministra obrany. Vojenské aktivity na letišti byly ale postupně tlumeny. Ve dnech 20. až 22.10. 2003 bylo provedeno poslední shromáždění leteckých opravárenských základen. Opravárenská základna letectva je pak definitivně zrušena k 31.12.2005.Tímto okamžikem končí éra vojenského letectví na jihu Čech, aby vznikem společnosti Jihočeské letiště České Budějovice byla zahájena éra letectví civilního.

CHCIWWWSTRANKY.CZ