Přiblížení a přistání na dráhu RWY 09 a vzlet z dráhy RWY 27 je povolen pro provoz cat. 2C
Přiblížení a přistání na dráhu RWY 27 a vzlet z dráhy RWY 09 je povolen pro provoz cat. 4C


Změna provozní doby letiště v období od 18.06. do 16.08.2020 Po - St 8:00 – 20:00, Čt – Ne 8:00 – 21:30.

Do 05.09.2020 je na letišti LKCS v provozní době AD zajištěno pasové odbavení letadel pro lety mimo Schengenský prostor bez nutnosti zasílání požadavku předem.

Letiště České Budějovice LKCS » Aktuality

Aktuality

Napsali o nás

9.3.2010
Nález historického dokumentu, dokazujícího snahu našich předků postavit na jihu Čech letiště, zaznamenala také media. V nezkrácené podobě vám nabízíme ke čtení článek, který vyšel v regionálním vydání Mladé fronty DNES a jehož autorkou je Ludmila Mlsová.  

Letiště chtěli mít v Budějovicích už v roce 1920

České Budějovice - O vybudování letiště v Českých Budějovicích usilovali naši předkové léta předtím, než radní rozhodli, že vyroste v Plané. Ačkoli skupina zastupitelů města a aeroklubu se začala jeho vybudováním zabývat až v roce 1931, Československá letecká dopravní společnost oslovila budějovickou radnici už o jedenáct let dříve.
„Podařilo se nám získat cenný archivní dokument, v němž se tato společnost obrací na slovutné radní města České Budějovice se žádostí o podporu svého záměru pokrýt území republiky stanicemi, z nichž by bylo možné na všechny směry dvakrát denně dopravovati osoby, zboží a zásilky letadly na místo určení,“ uvedla mluvčí Martina Vodičková ze společnosti Jihočeské letiště České Budějovice.
Československá letecká dopravní společnost se v Memorandu psaném 10. února 1920 představuje jako akciová společnost se základním kapitálem 20 milionů korun československých. Nadpoloviční většinu jejích akcií měli domácí akcionáři a o zbývajících přibližně 48 procent se dělili spojenci, zejména Francie a Anglie.
A jak si dopravní společnost vznik leteckého přístavu na jihu Čech představovala? Ve svém prvním návrhu nabídla radním, že vybuduje nedaleko města letiště, které by České Budějovice převzaly do správy jako svůj majetek. Druhý návrh rovnou směřoval k tomu, aby Českobudějovičtí postavili letiště na své vlastní náklady.
Dokument obsahuje i přibližnou kalkulaci cen: Jeden hangár pro čtyři letadla se dal v začátcích po vzniku první republiky pořídit za 100 tisíc korun. Budovy sloužící jako skladiště, kanceláře a podzemní sklad pro palivo by vyšly na dalších 60 tisíc.
Fakt je, že Jihočeši si museli na své letiště ještě přes deset let počkat. Teprve počátkem roku 1931 vytipovala skupina budějovických zastupitelů a aeroklubu několik míst pro jeho vybudování. Kromě Plané uvažovali například o Čtyřech Dvorech, Mladém či Roudném. Zajímavé je, jak rychle si město dokázalo vybrat - obvod letiště v Plané byl vytýčen už za necelé tři měsíce a v následujícím roce se tam pustili dělníci do povrchových úprav.
„V Plané se začalo létat už od roku 1935, tehdy ještě bez hangárů. Ty byly dokončeny až v zimě 1936/37 a oficiálním zahájením provozu na letišti v Plané byl přílet ministra národní obrany Františka Machníka, který tam přistál 6. června roku 1937 a prohlédl si hangáry i letové prostory,“ upřesnil Jiří Šilha, předseda Vojensko-letecké historické společnosti České Budějovice.
Prvorepubliková kariéra letiště v Plané netrvala dlouho. Komerční lety přerušila II. světová válka a zabrali ho Němci. Po osvobození na něm létali českoslovenští letci, kteří se vrátili z Anglie. Na přelomu 50. let se letiště proměnilo na vojenské.
„Od roku 1952 až do roku 1994 tam sídlil 1. stíhací letecký Zvolenský pluk. V době největší slávy vojenského letiště dokonce tři pluky s více než stovkou letadel a 500člennou posádkou,“ připomněl Šilha.
Nyní hospodaří v Plané společnost Jihočeské letiště, která vloni začala s jeho přestavbou a modernizací pro znovupřistávání velkých, tentokrát civilních strojů.

Vyrobil FT Sun FT Sun